|
|
Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z pohledu NATO a EU
Stejskalová, Jana ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Diplomová práce "Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z " zkoumá fenomén současné ruské propagandy. Rusko propagandu běžně používá jako nástroj prosazování svých zájmů. Jeho současná propaganda je vel důmyslná, agresivní a masivní. Především díky internetu a sociálním sítím se ruským line aktérům daří v krátkém časovém horizontu vyvolat informační chaos, ve kterém je obtížné se správně orientovat. Mezi aspekty dnešní ruské propagandy patří protiam protievropské zaměření, napadání západních demokratických hodnot a kombinování pravdy se lží. Propaganda tak funguje jako účinná zbraň v informační válce, kterou Kreml iniciuje. Západ si alarmující charakter tohoto jevu uvědomuje a snaží se něj re práce mapuje vývoj percepce současné ruské propagandy západními bezpečnostními Zároveň hledá moment, kdy ji tyto instituce začaly vnímat jako vážnou bezpečnostní hrozbu. Vzhledem k tomu, že klíčové je v práci záměrného používání nástroje propagandy Ruskem, jako teoretický rámec této práce Teorie procesu sekuritizace je v této práci podepřena výstupy představitelů kritických bezpečnostních studií jako např. Barryho Buzana, Oleho Wævera, Ralfa Emmerse či Thierryho Balzacqa. po současnost, a to na pozadí proměn vztahů Západ Rusko. Umět propagandu a falešné v dnešním věku globální propagandy...
|
|
| |
|
|
Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor
Literáková, Adéla ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor si klade za cíl zjistit, do jaké míry přispívala na konci 20. století ruská strategie v Asii ke splnění uvedeného klíčového politického cíle - omezení moci Spojených států amerických ve světě. V polovině 90. let 20. století se zahraniční politika Ruské federace přeorientovala z orientace pouze na Západ do více vektorů. Nejdůležitější roli získal východní vektor a byly to zejména Indie a Čínská lidová republika, kterým se dostávalo největší pozornosti. Rusko považovalo jejich dobrou úroveň za předpoklad prosazení a ochrany ruských národních zájmů. Hlavním politickým cílem Ruska bylo dosáhnout omezení moci Spojených států amerických v mezinárodních otázkách. První kapitola bakalářské práce systémově popisuje přístup ruské zahraniční politiky v 90. letech 20. století, aby vysvětila, proč se Rusko začalo orientovat na východní vektor. Druhá kapitola se zaměřuje přímo na asijskou politiku Ruské federace. Třetí kapitola podrobně vysvětluje vztahy mezi Moskvou a Pekingem a popisuje příčiny rostoucí důležitosti Čínské lidové republiky v ruské zahraniční politice 90. let minulého století.
|
|
|
Podněstří v ruské zahraniční politice
Soušková, Tereza ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o separatistickém státu Podněstří, který vznikl v roce 1992 na území Moldavské republiky za podpory Ruské federace. Konkrétně se výzkum zaměřuje na analýzu míry autonomie Podněstří na svém patronovi Ruské federaci. Toto téma bude pojednáno na základě historického vývoje vztahů Moldavska, Podněstří a SSSR/Ruska, a fungování vnitřní a vnější suverenity Podněstří. Spolu s těmito tématy bude také pojednána problematika podněsterské identity a to, jak se do ní promítl vztah Podněstří k Ruské federaci. Práce pojedná dané téma jako jedinečnou případovou studii s aplikací konceptu slabých států na kvazistát Podněstří. Výstup práce bude zhodnocením, nakolik Podněstří jedná autonomně vzhledem k Ruské federaci a vzhledem k mezinárodnímu společenství a zda může být považováno za nezávislého aktéra mezinárodních vztahů.
|
|
|
Russia as a rising power in multilateral institutions
Ananyeva, Ekaterina ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Stephen, Matthew D. (oponent)
Práce "Ruská federace jako rostoucí velmoc v multilaterálních institucích" zkoumá ruský postoj ke všem institucím, kterých se tato země v letech 2001-2015 účastnila. Zabývám se otázkami, jaký je postoj Moskvy a co určuje výběr vzorců chování této země. Vycházím z prací odborníků, kteří se specializují na rostoucí mocnosti a ruskou zahraniční politiku, hledám odpovědi na své výzkumné otázky a přispívám k oběma řetězcům literatury. Hypotéza navrhuje, že postoj Ruska vůči instituci závisí na jeho postavení v ní. Silný postoj Moskvy v instituci vede k podporujícímu postoji vůči organizaci, a slabý postoj - k postoji vyzývatele. Podporuji stávající studie tím, že argumentuji a dále podporuji údaji, že Rusko má tendenci být revizionistou v hard-issue institucích vedených západnímy státy, ke kterým se Rusko připojilo po skončení studené války. Případy, ve kterých Moskva má silné postavení.díky statusu supervelmoci (který tato země zastávala během studené války) v hard-issue instituci, rozvíjí země podporující postoj. Data poukazují na podporující postoj v situacích, kdy má Rusko vzhledem ke svému rostoucímu mocenskému postavení dominantní postavení. Primárním zdrojem dat pro dizertační práci je nedávno zveřejněný online archiv Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace. Kvantitativní čast výzkumu...
|
|
| |
|
|
Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z pohledu NATO a EU
Stejskalová, Jana ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Diplomová práce "Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z " zkoumá fenomén současné ruské propagandy. Rusko propagandu běžně používá jako nástroj prosazování svých zájmů. Jeho současná propaganda je vel důmyslná, agresivní a masivní. Především díky internetu a sociálním sítím se ruským line aktérům daří v krátkém časovém horizontu vyvolat informační chaos, ve kterém je obtížné se správně orientovat. Mezi aspekty dnešní ruské propagandy patří protiam protievropské zaměření, napadání západních demokratických hodnot a kombinování pravdy se lží. Propaganda tak funguje jako účinná zbraň v informační válce, kterou Kreml iniciuje. Západ si alarmující charakter tohoto jevu uvědomuje a snaží se něj re práce mapuje vývoj percepce současné ruské propagandy západními bezpečnostními Zároveň hledá moment, kdy ji tyto instituce začaly vnímat jako vážnou bezpečnostní hrozbu. Vzhledem k tomu, že klíčové je v práci záměrného používání nástroje propagandy Ruskem, jako teoretický rámec této práce Teorie procesu sekuritizace je v této práci podepřena výstupy představitelů kritických bezpečnostních studií jako např. Barryho Buzana, Oleho Wævera, Ralfa Emmerse či Thierryho Balzacqa. po současnost, a to na pozadí proměn vztahů Západ Rusko. Umět propagandu a falešné v dnešním věku globální propagandy...
|
|
|
A Neoclassical Realist Analysis of the Russian Annexation of Crimea in 2014
Synczyszyn, Zenko ; Morgado Albino, Nuno (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Neoclassical realism has the ability to advance our understanding of foreign policy responses through the recently designed neoclassical realist model. However as international relations have proven, a theory is not a concrete motionless design. Improvements can be made and the fluidity of theory allows social sciences to adapt and advance. This thesis introduces developments to neoclassical realism by stating that the individual factors and intervening variables hold varying degrees of importance that alter between each foreign policy decision. There is no overarching set of instructions for 'foreign policy', rather an adaptable model that takes into consideration the geopolitical arena, the state and the statesman. The case study chosen for this thesis is the Russian foreign policy response to annex Crimea from Ukraine in 2014. Analysis and comparisons of the variables resulted in three factors standing out as most significant. The most important influence within the systemic stimuli was the nature of the strategic environment and the window of opportunity that arose in Crimea due to Ukrainian political and military instability. The intervening variable leader images proved to be the decisive factor, as the consolidation of power by Vladimir Putin allowed the annexation to be completed...
|
|
|
Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor
Literáková, Adéla ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor si klade za cíl zjistit, do jaké míry přispívala na konci 20. století ruská strategie v Asii ke splnění uvedeného klíčového politického cíle - omezení moci Spojených států amerických ve světě. V polovině 90. let 20. století se zahraniční politika Ruské federace přeorientovala z orientace pouze na Západ do více vektorů. Nejdůležitější roli získal východní vektor a byly to zejména Indie a Čínská lidová republika, kterým se dostávalo největší pozornosti. Rusko považovalo jejich dobrou úroveň za předpoklad prosazení a ochrany ruských národních zájmů. Hlavním politickým cílem Ruska bylo dosáhnout omezení moci Spojených států amerických v mezinárodních otázkách. První kapitola bakalářské práce systémově popisuje přístup ruské zahraniční politiky v 90. letech 20. století, aby vysvětila, proč se Rusko začalo orientovat na východní vektor. Druhá kapitola se zaměřuje přímo na asijskou politiku Ruské federace. Třetí kapitola podrobně vysvětluje vztahy mezi Moskvou a Pekingem a popisuje příčiny rostoucí důležitosti Čínské lidové republiky v ruské zahraniční politice 90. let minulého století.
|
|
|
Podněstří v ruské zahraniční politice
Soušková, Tereza ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o separatistickém státu Podněstří, který vznikl v roce 1992 na území Moldavské republiky za podpory Ruské federace. Konkrétně se výzkum zaměřuje na analýzu míry autonomie Podněstří na svém patronovi Ruské federaci. Toto téma bude pojednáno na základě historického vývoje vztahů Moldavska, Podněstří a SSSR/Ruska, a fungování vnitřní a vnější suverenity Podněstří. Spolu s těmito tématy bude také pojednána problematika podněsterské identity a to, jak se do ní promítl vztah Podněstří k Ruské federaci. Práce pojedná dané téma jako jedinečnou případovou studii s aplikací konceptu slabých států na kvazistát Podněstří. Výstup práce bude zhodnocením, nakolik Podněstří jedná autonomně vzhledem k Ruské federaci a vzhledem k mezinárodnímu společenství a zda může být považováno za nezávislého aktéra mezinárodních vztahů.
|
host ::
RSS.